Tak mile bláznivou mladou dívku jen tak nenajdeš. Audrey Hepburnová v hlavní roli americké komedie oceněné dvěma Oscary. Mezi nestárnoucí filmy určitě patří romantická komedie, jež vznikla podle stejnojmenné úspěšné knihy Trumana Capoteho. Vypráví o mladé, půvabné a emancipované dívce Holly Golightlyové, která v New Yorku poněkud lehkomyslné sní svůj sen o skvělé budoucnosti. Zatím však musí žít jen z "příspěvků na taxík a oblečení" od svých stálých pánských obdivovatelů. Její plány naruší seznámení se začínajícím spisovatelem Paulem, jenž se přistěhuje do domu, kde bydlí... 

Grbavica je příběh ze současného Sarajeva… Svobodná matka Esma chce své dvanáctileté dceři Saře splnit přání a poslat ji na školní výlet. Doklad o tom, že byl Sařin otec válečný hrdina, by ji opravňoval k získání slevy. Esma však žádný doklad neshání a dotazům na něj se vyhýbá. Raději za výlet zaplatí plnou cenu. Věří, že když zatají pravdu o Sařině otci, ochrání tím nejen sebe samu, ale i svou dceru. Když Sara ve škole zjistí, že její jméno nefiguruje na seznamu potomků válečných hrdinů, zoufale se snaží spolužákům vysvětlit, že její otec zemřel nedaleko městečka Zuc, když odmítl opustit zákop. Doma však přinutí mámu, aby ji řekla úplnou pravdu...

Kam až zajdete, abyste uchránili tajemství? Romantické drama, natočené podle stejnojmenného bestselleru Bernharda Schlinka, začíná v poválečném Berlíně. Patnáctiletému Michaelovi Bergovi (David Kross, později Ralph Fiennes) se udělá na cestě ze školy domů špatně a pomůže mu neznámá třicátnice Hanna (Kate Winslet). Když se mladík uzdraví, najde ji, aby jí poděkoval. Záhy mezi nimi vzplane vášnivý, ale utajený vztah a Michael své milence často předčítá z knih, protože si to přeje. I přes intenzitu vzájemných citů však žena jednoho dne záhadně zmizí. O osm let později Michael coby student práv sleduje procesy s válečnými zločinci a setkává se se svou láskou znovu za zcela jiných okolností - uvidí ji na lavici obžalovaných. Když se dozvídá o její minulosti, odhalí tajemství, které zcela změní jejich životy. Film režiséra Stephena Daldryho (nominace na Oscara za drama Hodiny) je mrazivým příběhem o pravdě, odpuštění i o tom, jak se jedna generace vypořádává se zločiny té předešlé

Před čtyřmi lety, na natáčení komedie Spikea Jonzeho V kůži Johna Malkoviche, začíná vyprávění, jehož hrdinou je scenárista Charlie Kaufman. Po úspěchu filmu nemá Charlie o pracovní nabídky nouzi: nakonec přijme adaptaci non-fiction bestselleru spisovatelky Susan Orleanové Zloděj orchidejí. Protože však jde o knihu, která se nevyznačuje klasickým přehledným příběhem, dostává se Charlie do problémů, které rychle přerůstají v mučivou tvůrčí krizi. Situaci nevylepšuje ani Charlieho dvojče Donald, které bratrovi začne fušovat do řemesla: absolvuje totiž příslušný kurz a hravě napíše scénář komerčního thrilleru o sériovém vrahovi s mnohačetnou identitou, který Hollywood okamžitě nadšeně koupí. Do rohu Charlieho tlačí i stále komplikovanější platonický vztah k autorce knihy a jejímu protagonistovi Johnu Larocheovi, takže není divu, že vznikající text se stále výrazněji odchyluje od zadání: k prosté adaptace se mění v příběh o scenáristovi v krizi a o fantómech, které ho pronásledují.

Hollywoodský scenáristický zázrak Charlie Kaufman se po filmu V kůži Johna Malkoviche už podruhé spojil s režisérem Spikem Jonzem, aby opět rafinovaně smísil realitu s fikcí. Hrdinou vyprávění tentokrát udělal sám sebe: sluší se však podotknout, že Kaufman ve skutečnosti nemá žádné dvojče a že se v realitě nijak nepodobá Nicolasi Cageovi. Zároveň je však pravda, že Charlie Kaufman získal cenu BAFTA za scénář (pod nímž je však podepsán s Donaldem Kaufmanem!), Chris Cooper za svůj herecký výkon obdržel Zlatý glóbus a Oscara, Meryl Streepová byla oceněna Zlatým glóbem a Spike Jonze si odvezl Stříbrného medvěda z MFF v Berlíně.

Listopad 1999. Sedmašedesátiletý Trond žije na samotě a těší se, že i Nový rok 2000 stráví sám. S příchodem zimy přišel na to, že má souseda, muže, kterého znal v dávném roce 1948. Tehdy v létě bylo Trondovi čerstvých patnáct let a netušil, že jeho otec ho donutí nést břemeno jeho zrady a zmizení… Bylo to léto, kdy Trond dospěl a ucítil vůni ženy, po které toužil. Stejné ženy, s níž jeho otec hodlal strávit zbytek života…

Morální a etické konflikty tu Zanussi analyzuje v úzce uzavřené společenské skupině na letním soustředění studentů lingvistiky. Diskuse na téma volby životního modelu se koncentruje v opozici dvou etických koncepcí, zosobněných mladým idealistickým docentem Jaroslavem, a uštěpačným cynikem, docentem Jakubem, prosazujícím teorii svérázného etického naturalismu - přizpůsobování vlastní morálky měnícím se situacím podle vzoru zvířat, která si chrání vlastní existenci ochranným zbarvením. Jaroslav, vedoucí soustředění, posuzuje všechny jako rovnoprávné partnery. I konkurs jejich vědeckých prací se snaží vést podle regulí absolutní spravedlnosti. Jakub jako vědecký garant akce jeho počínání zpochybňuje a jejich spory vyústí do ostrého střetu. Jaroslav je zmítán pochybami, zda jeho názory nepramení jen ze snahy být "lepší" než ostatní. Jakub zjistí, že cynismus není dostatečným zbarvením na skrytí jeho vnitřní prázdnoty a vědomí morální prohry. Když kalich nenávisti přeteče, zůstávají sokové osamoceni, vytrženi z okolí, s pocitem určité vzájemné spolupatřičnosti.