Morální a etické konflikty tu Zanussi analyzuje v úzce uzavřené společenské skupině na letním soustředění studentů lingvistiky. Diskuse na téma volby životního modelu se koncentruje v opozici dvou etických koncepcí, zosobněných mladým idealistickým docentem Jaroslavem, a uštěpačným cynikem, docentem Jakubem, prosazujícím teorii svérázného etického naturalismu - přizpůsobování vlastní morálky měnícím se situacím podle vzoru zvířat, která si chrání vlastní existenci ochranným zbarvením. Jaroslav, vedoucí soustředění, posuzuje všechny jako rovnoprávné partnery. I konkurs jejich vědeckých prací se snaží vést podle regulí absolutní spravedlnosti. Jakub jako vědecký garant akce jeho počínání zpochybňuje a jejich spory vyústí do ostrého střetu. Jaroslav je zmítán pochybami, zda jeho názory nepramení jen ze snahy být "lepší" než ostatní. Jakub zjistí, že cynismus není dostatečným zbarvením na skrytí jeho vnitřní prázdnoty a vědomí morální prohry. Když kalich nenávisti přeteče, zůstávají sokové osamoceni, vytrženi z okolí, s pocitem určité vzájemné spolupatřičnosti.

V malém sicilském městečku je chladnokrevně zavražděn šéf stavební společnosti. Vyšetřování případu se ujímá kapitán Bellodi a jeho podezření padá na Mafii. Vyšetřování však naráží na silnou zeď mlčení a strachu vyslýchaných svědků zastrašených jasným vzkazem: další vraždou. Bellodi se sám stává objektem pečlivého pozorování. Režisér D.Damiani dokáže udržet napětí přímým vypravěčským způsobem bez odbíhání od hlavní linie příběhu a také bez zbytečného násilí.