Bergmanův první barevný film je jednou z mála komedií tohoto tvůrce. Poněkud afektovaný hudební kritik Cornelius navštíví letní rezidenci geniálního violoncellisty Felixe, aby tu dokončil jeho životopis. Kritikovi sice není dovoleno se s velikým umělecem osobně setkat, zato se ocitá uprostřed houfu žen, které jsou zjevně všechny Mistrovými manželkami či milenkami. Zdá se, že kapitola o jeho soukromém živote tak bude plná pikantních historek.

Mistrovské dílo o posedlosti, jež vedla až za hrob. James Stewart a Kim Novaková v hlavních rolích klasického amerického filmu.
Padesátá léta představují v Hitchcockově tvorbě vrcholné období. Po první dekádě v Hollywoodu, kdy střídal kvalitní snímky s těmi méně povedenými a snažil se najít své místo v přísně organizovaném systému studiové výroby, byl už etablovaným a komerčně úspěšným tvůrcem, jehož filmy nesly osobitou pečeť svého režiséra a byly snadno rozeznatelné od produkce jeho kolegů a konkurentů. K nejvýše ceněným Hitchcockovým snímkům patří Vertigo (1958), psychologické drama bývalého policisty Fergusona, jenž se zamiluje do ženy, kterou má sledovat, a teprve postupně zjišťuje, že se stal obětí rafinované hry. Hitchcock vyšel z románu známé francouzské dvojice Pierre Boileau-Thomas Narcejac, nazvaného Mezi mrtvými (1954; česky nevyšel), ovšem přizpůsobil si ho, jak ostatně bylo jeho zvykem, svým vlastním potřebám. Děj zasadil do malebného prostředí San Francisca (román se odehrává v Paříži), jehož kopcovitý reliéf umocnil zásadní rys hrdinovy osobnosti, chorobný strach z výšek, a spletitý příběh vyšperkoval vlastními obsesemi (zejména meditací o přetvoření ženy v dokonalou ženu). Ideálního představitele Scottieho Fergusona nalezl v Jamesi Stewartovi, s nímž spolupracoval už předtím, především na Provazu (1948) a Oknu do dvora (1954), a do obtížné role tajemné Madeleine nakonec obsadil Kim Novakovou. Vertigo bylo v době svého prvního uvedení považováno v rámci Hitchcockova díla za zklamání (nominováno pouze na dva Oscary - výprava, zvuk), ovšem časem se díky své mnohovrstevnatosti stalo jedním z jeho jednoznačných triumfů. V pravidelné anketě britského měsíčníku Sight & Sound bylo v roce 2002 vyhlášeno druhým nejlepším filmem všech dob (po Občanu Kaneovi).

1939, život mladého Edwarda Wilsona (Matt Damon) se zásadně změní, když na Yaleské univerzitě vstoupí do mocného tajného spolku Skull & Bones. Jako ctižádostivý student udá z čirého vlastenectví svého oblíbeného profesofa (Michael Gambon) kvůli jeho sympatiím k nacistům. Tímto krokem získá přátele ve federální vládě, která ho najme na několik tajných operací. Vlivný vojenský zpravodajský úředník, generál Bill Sullivan (Robert De Niro), mu nabídne místo v Zahraniční zpravodajské službě CIA v Londýně. Wilson bez váhání přijímá... Wilsonova kariéra závratně stoupá během 2. světové války, studené války, v průběhu invaze v Zátoce sviní v roce 1961. Jako tajný agent musí celý život volit mezi svou okouzlující manželkou (Angelina Jolie) a loajalitou k CIA, mezi věrností a zradou...

Režisér Robert De Niro odhaluje pozadí vzniku CIA ve filmu inspirovaném skutečnými událostmi.

Londýnský dramatik Will Shakespeare má napsat novou hru a nutně potřebuje inspiraci. Tu nachází ve chvíli, když se nečekaně setká s půvabnou Lady Violou, která tolik miluje divadlo, že se vydává za muže, aby si mohla zahrát. Z lásky na první pohled se rozhoří osudový vztah, do něhož se zaplete i sama královna Alžběta I. , a vznikne hra Romeo a Julie, která má obrovský úspěch. Milenci se však musí rozejít, neboť Viola je proti své vůli provdána a Will už je ženatý. Dokonale rozehraný, důmyslný a vtipný příběh těží i z dalších Shakespearových děl, ale především nabízí skvělou barvitou podívanou, která okouzlí a potěší srdce každého filmového diváka

Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.