Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.

The Mole's Wing Quintet je pětičlenné hudební uskupení, jehož repertoár je tvořen americkou jazzovou hudbou třicátých let minulého století. Ta je všeobecně známá jako swing. Kvintet je "malou partou z té velké party". Uskupení je totiž spojeno s obdobně zaměřeným big bandem The Mole's Wing Orchestra. A obdobně jako v amerických třicátých letech - v éře big bandů - funguje jako jeho samostatná komornější varianta. Těleso dokáže navodit atmosféru melancholickou, ale i bujarou a energickou, čímž přítomné posluchače postupně mění na aktivní tanečníky a vyzývá je k divokému stompu, ale i zasněnému blues.

Film Pianista je příběhem Wladyslawa Szpilmana, skvělého pianisty a uznávaného interpreta Chopinových skladeb. Příběh začíná v okamžiku, kdy ve varšavském rádiu zní Chopinovo Nokturno v C# moll v jeho podání. Píše se rok 1939 a Szpilmanovi je 28 let. Polsko je napadeno německými vojsky, která brzy přicházejí i do jeho hlavního města Varšavy. Téměř okamžitě jsou uplatněny tvrdé restrikce vůči zdejší židovské komunitě. Szpilman a jeho rodina - rodiče, bratr a dvě sestry - žili až dosud spokojeným životem, brzy jsou však také donuceni podřídit se ponižujícím pravidlům. Kromě toho, že jim docházejí peníze a jídlo, musí pod hrozbou přísného trestu nosit na rukou Davidovu hvězdu. Nátlak se postupně zvyšuje a rodina je na tom stále hůře. Brzy jsou donuceni prodat obrazy, stříbro, nábytek a nakonec i Szpilmanovo drahocenné piáno. Největší ranou je však rozhodnutí, podle kterého mají být všichni Židé umístěni do uzavřeného areálu, obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto.

Bývalý špičkový matador Diego Montes vede v Madridu školu pro toreadory. Zabíjení v aréně mu chybí, tak moc, že tuto posedlost a vášeň obrací do vztahu k ženám. Diegův žák Ángel (Antonio Banderas) je citlivá duše vychovávaná matkou, náboženskou fanatičkou. Aby dokázal svému učiteli mužnost, pokusí se Ángel znásilnit Diegovu snoubenku.

Třicátá léta. Právě osiřelá devítiletá Addie (Tatum O'Nealová) se přidá k matčinu dávnému příteli, podvodníčkovi Mozesu Prayovi (Ryan O'Neal). Ten se živí podomním prodejem biblí, které svým zákazníkům rafinovaně vnucuje. Mozes má Addii jen odvézt k její tetě ve vzdáleném městě, avšak po cestě zjistí, že svérázná dívenka má kromobyčejný talent zapůsobit na jeho zákazníky. Ostatně není vyloučeno, že Mozes je Addiiným otcem. A tak se po cestě z obou stane sehraná podvodnická dvojka, která se kromě podomního prodeje živí i různými jinými podvůdky, například fintami při rozměňování peněz. Jednoho dne si však oba vezmou větší sousto, než jaké umí spolknout: pokusí se podvést nelegálního prodejce alkoholu...
Vynikající černobílá retrokomedie režiséra Petera Bogdanoviche, natočená podle románu Joea Davida Browna, vynesla Oscara pro dětskou herečku Tatum O'Nealovou, která se stala nejmladší držitelkou tohoto ocenění v soutěžní kategorii (tj. nepočítaje Zvláštní cenu pro šestiletou Shirley Templeovou v roce 1935). Kromě toho měl film tři oscarové nominace: pro herečku ve vedlejší roli (Madeline Kahnová), nejlepší scénář podle předlohy a zvuk.